Čauves Gab, promiň, že mi trvalo půl roku odpovědět, ale tenhle dopis jsem ztratil ještě před přečtením a až teď jsem ho našel. Moc mě mrzí jak se v té tvé škole cítíš, ale doufám, že za tu dobu se o to něco málo zlepšilo.
Nazdárek Jamesi, mockrát ti děkuju za tu kytičku u Hannah a ta ještěrka je určitě jen nějaký kus listu, který odvál vítr. Ale tak když chceš tak mi to můžeš dokázat až budu zpátky. Což bude asi až na konci roku.
Ahojky Gab, květiny jsem jí na hrob dal. Trochu jsem tam i poklidil, měla na něm napadaný sníh a zase jsem tam viděl tu ještěrku. Říkám ti, že je to ta stejná jako vždycky. A hned zmizí, nevím, co s ní je, ale musíš mi věřit. Až se vrátíš tak ti to dokážu!
Ahoj otřesný blbče Jamesi. Ano fakt jsem ti takhle říkávala v jednomu kuse a nějak nechápu, jak jsem mohla zrovna na tohle zapomenout. Co se týče hodin klavíru, tak to jsem doopravdy nevěděla.
Ahoj Gabrielle, opravdu mne tvůj dopis překvapil. Ač to tak většinu času nevypadalo, tak mi na Hannah fakt záleželo. Lituju neskutečně moc každé urážky, kterou jsem ji věnoval. Je tu však věc, kterou nevíš..nebo teda pokud se Hannah neprokecla. Vždycky středy po škole jsme byli spolu. Učil jsem ji hrát na klavír. Nechtěl jsem, aby to někdo věděl,...
Ahoj Jamesi, musím furt myslet na léto, když jsem tě našla u hrobu Hannah. Vím, že bys tenhle dopis nikdy neočekával a ani pravděpodobně se ti nebude chtít odepisovat. Pochopím i když si ho ani nepřečteš a rovnou ho vyhodíš. Jen prostě mám pocit, že tohle není konec.