Léto v plném proudu

*stránka je pokreslená drobnými růžemi*

   Ahoj Hannah, léto letí a mně přijde, že stojím na místě...znáš ten pocit, kdy se kolem tebe děje všechno možné strašně rychle, ale ty stojíš ve zpomaleném filmu a každý tvůj pohyb je zmražen? Ne? Tak to jsem asi jen já. Často prostě vypnu, jsem s přáteli, pejskem či Leonkem. A najednou kouknu do dáli a jsem jinde. Jsem v říši problémů, které mě najednou pohltí kompletně celou. Vedle mě probíhá plnohodnotný rozhovor a já jsem duchem nepřítomna. Začnu přemýšlet nad Miou a zda mě pořád nenávidí, nebo nad Mayou a její nešťastnou tváří když mluví o tom, že se jí Laurie vyhýbá, také myslím na tebe a jaké by to bylo kdyby si tam byla se mnou.

   Za pár sekund či minut mě sice někdo z přemýšlení vyruší, ale já se stejně nikdy nevrátím celá. Co s tím mám dělat? No než na tohle najdu odpověď tak si asi chvíli počkám...

No a co léto? Každým dnem se čím dál víc zamilovávám do Leona, vím, že jsem na tohle ještě mladá, ale hraje v tomhle věk vůbec roli? Je to snad méně plnohodnotné než kdyby nám bylo 20? Pokud ano tak to tak minimálně necítím. Dokáže mě rozesmát když je mi smutno, ale zároveň mu nevadí mi utírat slzy když to je fakt špatné. Dokáže mě uklidnit když jsem rozhněvaná a malýma občasnýma psaníčkama, které mi v noci posílá napomáhá mému vstávání s úsměvem. Občas bych chtěla prostě být jen s ním a nic jiného neřešit, ale to prostě nejde, protože k řešení je toho spousta.

   Další radostná zpráva je DANTE, můj nový pejsek, teda ještě není úplně můj, ale brzo bude. Víš že o adoptování pejska už nějaký ten rok mluvím a minulé léto jsem si na něj našetřila. Dokonce jsem si i našla brigádu v útulku na léto, abych si vybrala toho správného a při prvním setkání s ním mi to bylo hned jasné. První, co jsem k němu vlezla do kotce tak se na mě vrhlo asi pětiměsíční štěňdo, pomalu mě srazilo na zem a celou oblízalo. No nešlo si ho zamilovat. Ještě ten den jsem se vyptávala na adopci a také nakoupila všechny potřebné věci jako misky, obojek, vodítko, pelíšek, hračky a žrádlo. Žádost o povolení o pejska jsem posílala už někdy v březnu a před pár dny mi konečně přišlo!!!! A Maya se rozhodla, že Daiku taky adoptuje (jejího pejska v útulku), takže bude mít Dante kamaráda na hraní i když já budu zabořená v knihách. Moc se těším až budu v ruce držet adopční smlouvu.

   No mé dny jsou jinak dost jednotvárné, celé dopoledne trávím s Dantem a odpoledne rybařím, kromě občasných nákupů na příčné a malých schůzek  s Leonkem se nic zajímavého neděje. 

Papa Hannah a uvidíme se zítra, přinesu ti kytičku, mám tě ráda a chybíš mi:(( 

PS.: přikládám fotku Danteho, ať se můžeš těšit na pejska, co ti bude občůrávat hrob