Farma na konci duhy

* po okrajích stránky jsou nakreslené malé malůvky rybiček*

   Ahoj Hannah, nastaly všemi očekávané prázdniny a letní brigáda. Přesněji brigáda na Farmě na konci duhy. Dnes je můj první den, zařadily mě do skupinky s Mayou, Liz a Pheo. Pheo je z vyššího ročníku a nikdy jsem se s ní nepoznala. Vypadá však hrozně v pohodě, takže jsem ráda za tuto příležitost, abych se s ní poznala.

   První dva týdny má naše skupinka na starost koně a krávy. S tímhle již zkušenosti mám. U babičky na statku jsem v létě občas chodila vypomáhat se zvířaty.

   Mám v plánu i pár nákupů přes léto. Především brašnu, štve mě, že u sebe nemůžu nosit skoro nic. I na hůlku musím vymýšlet speciální schovky v mém oblečení. A poté, ano konečně jsi vyhrála, ukulele. Vím, že jsi říkala, že se ti líbí můj hlas když si pobrukuju nebo když jsem ti v bunkru zpívala tvé oblíbené songy. Nikdy bych však nezvládla zpívat před někým. Nikdy. A myslím, že alespoň hudebním nástrojem bych ti to mohla vynahradit. Co myslíš? Mohla bych chodit k tvému hrobu hrát *na stránce je vidět pár zaschlých skvrnek od slz*. 

   Achjo sem jsem se dostat nechtěla. Prostě doufám, že když budu hrát a zavřu očka, tak se ve své mysli objevím s tebou v našem bunkříku zabalené v dekách a nějak nás to propojí. Třeba, třeba, třeba to vyjde. *poslední věta je vyloženě naškrábaná, až k nepřečtení*.

   Tak jo a dost. Konec slz. Vím, že ty bys chtěla ať si léto užiji a ne ho probrečím. Takže, co dál? No po příjezdu z Bradavic nás s Mayou ubytovaly v Kotli v takovém mini pokojíku. Sotva se tam vešly postele, natož my s kufry a sovami. Ale pak nastal přesun na Farmu, kde jsme si zabukovaly pokoj, abychom si každé ráno mohly lehce přispat a ne se hnát ke krbu. Já jsem na podepsání smlouvy přišla o chvilinku později (ehm možná spíš o pár hodin). Takže ano, blbá já, jsem prošvihla i prohlídku. Jak klasické, že?

   K večeru jsem vběhla do našeho pokoje a všimla si, že se v něm nachází mnoho postelí. V pokoji byla Laurie, Elizabteh, Maya a pak nějaké další havranky. Nejsem si jistá jejich jménama, protože se mi nikdy moc nepředstavily. Tohle léto beru jako příležitost poznat, co nejvíce nových lidí, takže mi to vůbec nevadilo. Přišla jsem k jedné z volných postelí a vzala si z ní klíčenku. Z kotle jsem přitáhla ještě svůj kufr a padla do postele.

   Ráno jsem se vyřítila z postele snědla dvě jablka a běžela dolů do skladu. Oblékla jsem si montérky a utíkala ke kravám a koním. Zde už byla Maya s Pheo. Pheo mi přišla skvělá. Hned nám ukázala co a jak a byla moc milá. Představila nám koníky a pak jsem začala uklízet hnuj. Vím nechutné, ale mně to ani nevadilo. Vonělo to jako u babičky na statku a tento pach mi přišel v pohodě. Ráda se pohybuji v blízkosti zvířat a práce mi nevadí, takže jsem se na to vrhla. Pak mě čekal o něco náročnější úkol. Dojení.

   Pheo mi ukázala jak se dojí...ač jsem to již dříve viděla, sama jsem to nikdy nedělala, ale upřímně bych se označila za přirozený talent. Ostatní tři krávy jsem bez problému oddojila sama a vrhla se na poslední úkoly.

   Po práci jsem se v rychlosti osprchla a vydala se na příčnou. Nutně jsem potřebovala novou brašnu. V obchodě jsem byla strašně dlouho. Nemohla jsem si za boha vybrat. Nakonec vyhrála bílá kožená kabelka.

    Pak jsem se vydala do kotle, kde jsem narazila na Reece. Vydali jsme se do Portsmucku, kde si Reece vylovil pár rybiček a já na to celé se skrývaným obdivem koukala. Nevím, zda bych na to měla tu trpělivost. Ale kdo ví, třeba mé další koupě bude právě prut. Přišlo mi to jako věky, kdy jsem naposledy byla s Reecem sama. Poslední týdny školy jsem se všem vyhýbala a musím uznat, že mi to strašně moc chybělo. Sice si stěžoval, že je přepracovanej, ale bylo to úsměvné. Doufám, že spolu v létě strávíme dost času.

   Ještě jsme šli prodat ty jeho chycené ryby. Vydělal si celou libru. Nevím zda to je dost nebo málo, ale lepší než nic.

   Už utíkám na kutě, zítra mě čeká dlouhý pracovní den.

Moc mi chybíš:(, Gab