On fakt žije

   Čauves Gab, promiň, že mi trvalo půl roku odpovědět, ale tenhle dopis jsem ztratil ještě před přečtením a až teď jsem ho našel. Moc mě mrzí jak se v té tvé škole cítíš, ale doufám, že za tu dobu se o to něco málo zlepšilo. 

   Vlastně jsem tě tu dokonce o prázdninách zahlédl. U hrobu Hannah, slyšel jsem jak čteš nějakou pohádku o kouzelníkovi a nechtěl jsem tě rušit, hmm možná jsem měl. Kdo ví kdy tě budu moci zase vidět. Jo a ta ještěrka..přísahal bych, že jsem ji viděl, jak ti leží na klíně! Takže se přiznej, co mi tajíš. 

   Tady je všechno stejné. Kluci jsou kluky, dělají voloviny, Andreasovi se dokonce povedlo si zlomit ruku při fotbalu, ale přitáhl na to pozornost Cassandry a teď spolu chodí. Zvláštní páreček řekl bych. Škola začíná být o něco málo těžší a já nemám čas na trénování na piáno. První měsíc prázdnin jsem byl celý na letním táboře a posledních deset dní na soustředění s fotbalem, takže zrovna moc volného času tu nebylo. 

   Pomalu a jistě se připravuji na vánoční besídku. Je to sice za dlouho, ale budu mít pár sól a dokonce mě nutí i zpívat. Chápeš to? Bude to hodně zajímavý a už teď jsem ohledně toho nervózní. 

Předpokládám, že to nebudeš chtít přijmout, ale pokud přeci jen jo tak tě tam zvu. Vím, že jsi poslední dva roky Vánoce doma netrávila, kdyby se však naskytlo, že tyhle budeš a uděláš si na mne čas, tak budu vděčnej. Lístek ti pošlu až se budou prodávat. Možná bychom i mohli trochu pokecat. Dlouho jsme se neviděli. No radši končím než řeknu něco trapného. 

Měj se, s pozdravem James