Vánoce mimo hrad

   *celá dvojstránka je pokreslená vločkami a v pravém dolním rohu se sněhuláček*

   Ahoj Hannah, ač jsem v prosinci uvažovala nad Vánocemi doma, tak jsem dostala mnooohem lepší nabídku.

   Rose dostala skvělý nápad, že bychom mohly udělat dívčí sváteční mejdan a pozvala mne, Yvi a Mii na Vánoce k ní. Nad možností jsem se ani nerozmýšlela a hned přijala celá natěšená. Dokonce mi ve stejný den i přišli vánoční dárky (přinesl mi je skřítek až přímo do náruče, optání na novou tajnou místnůstku jsem si neodpustila, ale prý nám nesmí nic říct), ze kterých jsem byla absolutně nadšená. Dny šly dál a vánoční atmosféra naplňovala naše studentské duše. 

   Ty však čekala tvrdá rána. Bylo nám řečeno, že právě velké kouzlení kolem hradu podněcuje ty runy ke konání všech těch bouří a děsů a protože vánoční výzdoba je náročná a je k ní potřeba spousta kouzel rozhodli se, že nám jí neudělají. 

   Zamrzelo to všechny, obzvláště ty, co na Vánoce zůstali v Bradavicích. Dostali jsme možnost si hrad vyzdobit sami, ale na to já fakt nejsem. To jsem přenechala ostatním.

   Asi tak týden a půl před Vánoci mě čekala zrada další, ale tahle doopravdy bolela. Maya se nedávno stala členem čajového koutku. Tráví tam teď hodně času. Jednou když jsme tam byly zrovna sami mě napadlo, že když zrovna nebude v koutku Noelle (další člen čajového koutku), tak bychom ho mohly využít pro naši pátračskou skupinu. Maya mě však ani nenechala domluvit a vzala si do hlavy, že se chci stát také členem a popadl ji nějaký amok. Křikla na mne, že ať mě to ani nenapadá, že jestli ji seberu i koutek, tak už ji zbyde jenom divadlo. 

   Dost mě to zasáhlo a ani jsem nevěděla, co na to říct, sbalila jsem se a s tekoucími slzami po tváři zamířila do našeho pokoje. Byla jsem zaplavena spoustou emocí. Zabalila jsem si kufr, dala Athenu do klece a vyšla hledat nový domov. Dokázala jsem myslet jen na to, že si Maya myslí, že jí vše kradu. Chtěla jsem jí dát, co nejvíc prostoru jen potřebuje, proto jsem se vzdala pokoje.

   Po procházce po hradě s kufrem a hromadou divných pohledů jsem našla jednu opuštěnou koupelnu, kam zřídkakdy někdo chodí. Vybalila jsem si polštářek a dala ho do vany, kde jsem následující týden i spala. Po spoustě ignorování se mi přišla Maya omluvit, s tím, že to tak nemyslela, prý že to chtěla říct tak, že nechtěla abych byla členem, aby mne mohla obsluhovat. No ač tomuto ani v nejmenším nevěřím, tak mi už fakt chyběla, i naše společenská místnost a měkká postýlka. 

   Odpustila jsem ji, ale nezapomněla, od té chvíle je mi strašně nepříjemné do koutku chodit a myšlenka, že bych se přišla podívat do divadelního kroužku na duet Laurie a Mayi se mi příčí. 

   Po spoustě negativních věcí už přišli jen ty pozitivní. Odjezd z hradu. Nevím jestli jsem ti někdy říkala o mém kámošovi brnění. Můj kámoš brnění je sám opuštěný v třetím patře hradu. Je na konci dlouhé chodby a my jsme na něj s Mayou jednou při nočním slídění narazily. Od té doby jsem za ním párkrát šla zeptat zda je v pohodě a prostě pokecat. To kámoši dělají, ne?

   No, co jsem však nevěděla, že přímo za ním se skrývá obrovská místnost s krbem. Právě odtamtud jsme se přemisťovali do kotle. V kotli už na nás nedočkavě čekala Rose a všechny nás vroucně objala. Společně jsme se všechny dostaly k ní domů a tam vybalily. Musím říct, že Yvi si sebou vzala snad všechen svůj majetek. Obrovsky pokoj jsme ve třech dost hravě zaplnily oblečením a klecemi. 

   Pak jsme se vydaly na vánoční trhy, které byly poněkud chudé, což mě zamrzelo, ale i tak jsme vyfotily pár fotek a nadýchaly se čerstvého vzdoušku před véčou. Večeře byla výborná a s plnými bříšky jsme se rozhodly, že si předáme dárečky už večer a né až následující ráno. Nechci ti vypisovat, co všechno jsem dostala, protože toho bylo faakt hodně. Každopádně jsem z každého dárečku byla nadšená neskutečným způsobem. Unavené jsme zalehly se spacákem před hořící krb a usly. 

   Druhý den jsme se společně vydaly do kotle, kde jsme narazily na Nathana a i jemu popřály krásné svátky. Ten s námi pak strávil většinu dne u Rose a povídal nám o svých Vánocích. Dalších pár dní probíhalo klidně, povídaly jsme si a chodily nakupovat. Klasika, ne?

   Doufám, že i ty sis Vánoce užila, nebo jsi tam byla semnou a užívala si je společně s námi. Moc mi chybíš, Gab * srdíčko*